(bez bonitace)
DKK - ?
DLK - ?
DM - N/DM
DW - N/N
Čtvrtý na svět přišel Hileček. Po krátké šedé pauze ve formě jeho sestry Connie jsem s nesmírným nadšením na svět přivítala další zrzavočerné tělíčko.
I v tomto vrhu se ocitlo, jako u jejich starších sourozenců, několik takzvaných 180°, kdy se štěně v útlém věku jevilo úplně jinak, než jakým psem se po odběru stal. Hileček je jedním z nich. Vyjma toho, že to bylo od samého začátku krásné štěňátko, si jako první vzpomínku na něj vybavuji, když jsem natáčela jeho sourozence, jak se kolíbají po porodně, a pak telefon namířila na Hilečka s Coryškem, kteří si tam těmi svými bezzubými dásněmi dávali co pro to. Hileček se vztekal, i na tak malýho pupíčka, a když jsem na něj krátce na to sáhla, vyšel z něj zvuk, že i mě samotné malinko zatrnulo. Pamatuji si, jak mi hlavou proběho "Ale ne... vztekáček..."
Naštěstí se situace vyvinula trochu jinak, než jsem se původně obávala. Ukázalo se, s přibývajícími týdny, že Hileček je věčně šťastné, vítací štěňátko, a svoji vztekáčkovou tvář ukazoval jen a pouze, když jeho sourozencům (a častěji vlastní matce) nestačilo dát jasně najevo, že už to s tou hrou přehání. Byl zvídavý, extrémně kontaktní, a paradoxně s bráchou Corym poslední z celého vrhu, který nebyl udaný. Byl to můj maličkej favoritek, a neříkám, že jsem s hledáním majitelů u ostatních spěchala, ale konkrétně u něj, s tím, jak jsem viděla, jak zlatou povahu má, jsem si chtěla dát extra záležet. Naštěstí mi majitelka Girčina bráchy Baileyho doporučila Lukáše, u kterého jsem téměř instantně věděla, že bude ta správná volba. Kluci jsou teď výborní parťáci, z Hilečka se stal velký kluk Skoll(íček), je z něj neskutečně vnímavý pes, jemný, po mamince líbací, po tatínkovi hlavu okousávací, prostě to pravý ořechový do místa, kde je potřeba vyrovnaný parťák.
Líbí se mi plemeno ať exteriérem, tak hlavně povahou. Že jsou empatičtí, chytří a stále dost vlčí. Že je to spíš parťák, než mazlíček. A první zážitky byly samozřejmě potkání "vlka" ve městě a reálné pak s pár páníičkama a jejich vlčouny, kdy jeden z nich byl i brácha budoucí matky mého vlčátka.
Kukadly a jeho barvou, která byla něco mezi liškou a černou temnotou!
2 dny mezi osobním střetnutím a odvezením.
Intenzivní! Nikdy jsem neměl pejska a tak jsem opravdu zjišťoval, jaké to je mít štěně. Takže naučit se jeho režim a skloubit ho s mým. Naučit se, že když zlobí, že není zlý, jen trochu trouba, že on se vše učí stejně jako já a hlavně si člověk musí uvědomit, že ať se děje, co se děje, že když ho páníček má rád, on Vás skutečně má rád zpátky! Ale tím to nemění fakt, že byly večery, kdy ho člověk chce chovce vrátit zpátky.
Naučil se už pár mantinelů, co smí a co ne, ať už doma či venku. Zná můj režim a respektuje ho. Většinou. A už vydrží nejít ven 9+hodin, což zpříjemňuje noc, kdy se jde spát a přes den se může byt delší kus doma a hlavně diky tomu samota není tížena biologickými procesy.
Ano, bylo. Zjišťoval jsem osobní zkušenosti jiných majitelů ČSV, zajistil jsem klec a uklidil doma věci, ktere by mohl chtít rozkousat. Zbytek věcí mi poskytla chovka.
Když štěně, tak odtud! První věc je, že chovatelka dbá ze všeho na povahu rodičů, aby to byli ze štěňat největší pravděpodobností parťáci a ne nástroje hromadného ničení. Dále dbá na to, aby i exteriér byl co nejkrásnější a také ať je tělo co nejzdravější. A to hlavní - ten servis je nejúžasnější! Ke štěňatům dostanete plným balíček věcí do začátku - od plen až po obojky a vodítka, jidla na první týdny, literaturu a úplně vše co je potřeba, ať se první dny můžete věnovat přímo jim a ne nákupům pro ně. Dále k servisu je velice dobrý vztah s chovatelkou, která sdružuje majitele vašeho vrhu, tak i předchozích, ať i lidé mezi sebou si mohou sdílet rady, radosti a občas i strasti. Protože u nich přichází momenty, kdy si říkáte, co jste zkazili a jen vy jste to zkazili a jen Váš pes to neumí...a pak to sdílíte s ostatními a zjistíte, že sourozenci jsou stejní, či i horší a díky tomu přichází i úleva... Či i rada, jak se s tim vypořádat. A hlavně, je skvělé, že ať se děje cokoliv, ať že pes neposlouchá, nemáte hlídání, má štěňátko vyrážku či jiné problémy - vždy se můžete obrátit na chovatelku a ta Vám vždy poskytne pomoc, či cestu k pomoci. Vždy je tu pro Vás a pro naše miláčky! A věřte, taková opora je k nezaplacení s nima. Bez ní bych ho možná už dávno vrátil!