A63 I13 J7 Of Qq Xv53,2 Xf 111,1 (CZ)
DKK - A/A
DLK - 0/0
DM - N/N
DW - N/DW
FACEBOOK GALERIE
ZONERAMA GALERIEŠesté, předposlední, štěňátko a první ze dvou fenek končící rodící se vrh byla Drina. Drina je můj splněný sen. Drina má barvy, kterých jsem chtěla, byť původně jiným spojením, dosáhnout, Drina má skvělou povahu.
Jako malá byla Drinuška takové docela jemné díťátko. Svými barvami mne učarovala, jakmile po porodu oschla, protože byla hned vidět ta krásná sytě hnědá, která jí díky bohu zůstala do dospělosti. Že budou mít štěňata dobrý zákus po Yukonovi jsme věděli, a Drina byla asi nejprominentnější prospekt na obrany, protože se zákusy začala, jakmile se jí začaly tlačit ven zuby. Ano, pro obyčejného člověka by její útoky a styl hraní byly jen piraňové sklony vlastní celému plemeni, ale já v tom viděla ten potenciál! Zákus na celou tlamu až po stoličky, pevný skus, a držela! Ano… Ne vždy to bylo příjemné, a jak já, tak následně její majitelka, jsme musely vytrpět od zrzavé mordy podstatně víc než od zbytku vrhu, ale možnost vést tyto vlohy správným směrem a způsobem se více než vyplatily. Byla jako velmi zvědavé dítě – ale nemajíc ručičky, poznávala svět okolo sebe převážně tlamou. Zároveň byla spolu s Larou v první linii na jakékoli drbání, které bylo zrovna k dispozici.
Díky pomoci Vojty v Adamově je i Drina neskutečně nadaná na obrany a jelikož je dobře motivovaná na pamlsky, je velmi pracovitá a věnuje se mimo jiné i záchranařině. Je z ní sebevědomá fena a velmi se podobá své matce velikostí i tělesnou konstitucí, ale hlavu má po svém mateřském dědečkovi Rasovi, po kterém se objevily i trochu bystřejší uši. Díky studiu své majitelky je Drina i výborně socializovaná na prostředí veteriny, kde se nechává bez větších problémů vyšetřit a nechat na sobě dělat různé zkoušky.
Mezi vlčáky, zejména teda více SAV než ČSV, jsem před pořízením si vlastního strávila nějaké 4 roky. Poznala různé psy a různé majitele a skvělé kamarády. Když jsem se rozhodovala, jestli si pořídím SAV nebo ČSV, tak jsem se právě radila s kamarádkami, které znají jak mě, tak obě plemena a nemohly mi poradit líp, než že čévo se ke mně z těchto dvou plemen hodí víc. Mámu Girču jsem si zamilovala hned co mě poprvé viděla a olíbala, takže když o nějaké dva roky později byla možnost mít štěně právě po ní, tak nebylo nad čím váhat, i když to bylo dřív, než byl původní plán.
Vybírala jsem si mezi 3 fenkami. Čtvrtá žlutá, dnes Roya, byla mimo hru kvůli DM. Modrá, dnes Yukina, byla hrozně uřvané děcko, tak jsem říkala, že to teda ne (Haha, jak to bylo úplně jedno, Drina pak následující měsíce doma ukázala, jak úžasně umí řvát taky :D). Tak jsem si vedle sebe položila růžového a fialového krtečka. Obě se mi líbily už z fotek, fialová víc. Růžová zas byla favoritkou mé nejlepší kamarádky, která má taky "růžovou" fenu SAV a taky naše nejlepší chovatelka Sára jí ke mně měla v hlavě přiřazenou. A hodinu na ně koukala a rozhodovala se, která bude moje Drina. Fialová, dnes Lara, mezitím usnula a na mě se dál dívalo to krásný zrzavý dítě. A tak z ní byla Drina, která usnula až v mém náručí.
Hrozně moc jsem se na Drinu těšila a zároveň toho bylo potřeba spoustu připravit. Nemohla jsem uvěřit, že konečně budu mít svého psa. Do vyzvednutí jsem ještě 2x přijela na návštěvu.
Že život s čévem, se štěnětem bude náročnej jsem věděla. No tak to bylo tak 100x těžší, než jsem si představovala. Na jednu stranu bylo skvělý, že mě Drina budila v noci, když se jí chtělo čůrat, a tak se rychle naučila, že se venčí venku... Akorát při vstávání 5x za noc se člověk moc nevyspí. Během prvních měsíců, týdnů, jsem si prošla prvním pokousáním a pohotovostní návštěvou veteriny, psincovým kašlem, zaseklou kostí v konečníku, ubrečenými telefonáty se Sárou, Giardiózou a Drininým půlročním průjmem... Ale taky to bylo 100x víc skvělý, než jsem si představovala. Získala jsem toho nejlepšího parťáka, nekonečno lásky, Drina byla ve všem hrozně šikovná a učenlivá (když zrovna nemá zatmění mozku) a veterinu díky mému studiu poznala i z pozitivní stránky, takže se nechala mnou a mými spolužáky hodiny vyšetřovat a ošetřovat. A na čévo to zvládala krásně. Nejednou jsem si od vyučujících vyslechla, ježišmane štěně a ježišmane čévo. A na konci jí chválili, že jak všechno zvládla a vydržela. Cokoliv špatného se kdy stalo, mi to mnohonásobně jinej den vrátila zpátky. A i když jsem jí několikrát chtěla zabalit do krabice a poslat zpátky do Strakonic, tak je pořízení si čéva jednou z nejlepších věcí a jsem neskutečně ráda za to, že Drinu mám.
Život s Drinou je mnohem víc "funkční" než když byla malé štěňátko. Vydrží déle sama doma, dá se s ní dělat spoustu aktivit, naučí se složitější věci. Na druhou stranu s pubertou přišel mentální návrat do věku asi 3 měsíců. S tím, že když se rozhodne zdrhnout a nepřijít, tak místo půl hodiny jí to vydrží jako zábava 2 hodiny. A s tím, že je starší, tak je to víc frustrující, protože víte, že když chce, tak umí perfektně poslouchat a cvičit. "Když chce" se stane odpovědí na hodně otázek ohledně Driny. Co se od začátku nezměnilo je to, že je prostě krásná. A moc dobře to o sobě ví.
Než přijede Drina domů bylo jasné, že musí být doma klec. Bydlím v bytě 1+kk a věděla jsem, že Drina bude muset bývat doma i sama a že chci, aby byt tu samotu nějak přežil a Drina měla místo, které bude jen její (teď je prý její celý byt a zejména celá postel). I když jsem o plemenu leccos věděla, tak jsem si přečetla všechno možné, co bylo dostupné na internetu a materiály od Sáry. Koupila nějaké hračky, pamlsky, plenky, misky už jsem měla z dřívějška pro návštěvní psy, koupila jídlo a zbytek ze základních věcí jsme dostali ve výbavě od Sáry. A zbytek jsem si řekla, že pak pořídíme za pochodu, co bude potřeba. A taky jsem na příchod připravovala rodiče, ke kterým jezdíme o víkendu. Zejména taťku, který se celý život bál psů (teď je z něj, jak se sám rád označuje, zkušený kynolog :D).
Ať jde rozhodně do toho. Nedokážu si představit lepší chovatelku a servis než jaký poskytuje Sára. Kdykoliv se cokoliv děje, tak je na příjmu a všechno se snaží řešit. Když sama neví, tak se ihned jde poradit ke zkušenějším a získat potřebné informace k problému. My jsme se se Sárou znaly ještě před tím, než jsem si pořídila Drinu. Ale každý majitel psa z CHS Aeghyra získá nejen životního parťáka, ale taky skvělou kamarádku a skvělou partu ostatních majitelů štěňat Aeghyra.
