OBECNÁ PRAVIDLA

Téměř každý problém má nějaké řešení, nebojte se zeptat a požádat o radu, i když je možné, že jste k problému sami přispěli.
Psa netlačte do kouta, přistupujte k němu asertivně a empaticky.
Změny se nebudou dít ze dne na den. Ať už psa budete chtít naučit cokoli, počítejte s tím, že to může být pomalejší proces.
Výchova nespočívá jen v poukazování na to, co pes dělá špatně, ale i v chválení za to, co dělá dobře. Nepředpokládejte, že pes po jednom pochválení automaticky pochopí, že se takové chování od něj očekává.
Socializujte od začátku a na co nejvíce věcí a štěně s sebou berte kamkoli, kde to bude možné. Berte ale v potaz i jeho fyzické možnosti a mentální rozpoložení. Někdy bohatě stačí klidná procházka bez nových vjemů.
Na druhou stranu nebuďte se psem 24 hodin denně. Čím dříve se naučí i tomu, že bude občas (nebo pravidelně) ponechán o samotě, tím jednodušší vás čeká společný život.
Buďte prozíraví a nenechte zprvu roztomilé a neškodné zvyky přerůst v nežádoucího chování. Pokuste se si situace představit za několik let, až pes dospěje, buďto v horším, nebo častějším měřítku, a řekněte si, zda jste s tím v pohodě. Pokud ne, tyto zvyky regulujte už v zárodku.
Pes nedokáže uvažovat v hypotézách; nedokáže si představovat svůj život takový, jaký by byl, kdyby neměl nastavené žádné mantinely. Nezaobírejte se tedy otázkami, jak by žil, kdyby si ho vzal někdo jiný, nebo zda by byl spokojenější v jiné situaci… Snažte se najít zlatou střední cestu mezi vašimi možnostmi, jeho štěstím ve smečce, vzájemné bezpečnosti a zdravotní prosperitě, a jednou nastavená pravidla neporušujte.
Mějte vždy na paměti, že nesete 100% zodpovědnost za svého psa. Nikdo se vás při nehodě nebude ptát, zda je vycvičený, jestli vás doma poslouchá a jestli způsobená nehoda byla vaše vina, nebo někoho cizího. Zvlášť co se týká větších či menších ublížení na zdraví člověka, vina je vždy psa, i když vlastně není. Nebuďte proto bezohlední a vždy mějte svého psa pod kompletní kontrolou, pro bezpečí ostatních, i jeho samotného. Nestyďte se lidem zakázat si ho hladit, pokud zrovna nemá den, nenechávejte ho o samotě bez dozoru na veřejných místech, kde by ho mohli hladit nebo provokovat kolemjdoucí, nepouštějte ho na volno ve frekventovaných místech, nemáte-li na 100 % naučené přivolání.
Nic není na 100 %. I když se vám může nějaký čas zdát, že je, nenechte se uvést do stavu falešné jistoty. Pamatujte na 2P - Prevence a Prozíravost. Nenechávejte věci náhodě.
Kostra psa se vyvíjí do 14 měsíců. Neuspěchejte tedy psovo zařazení do vašeho aktivního života a neberte jej na příliš dlouhé procházky. Jedním z orientačních pravidel pro délku procházek je „co měsíc, to kilometr”. Ve 3 měsících proto můžete na procházku o 3 kilometrech atd. Neplést si pohyb kontinuální s pohybem s možností odpočinku. Je jasné, že za den toho štěně může naběhat mnohem více, v tomto případě se tím myslí vycházka, kde se opravdu neustále jde. Je možné zkusit i delší trasy, ale během nich je nutné štěněti dopřát půl hodinu až hodinu času na to si odpočinout, a i přesto počítat s tím, že se může následně unavit a budete jej muset domů odnést v náručí.
Náročnější sporty jako běh, běh u kola a dlouhé treky nechejte po RTG vyšetření kloubů.
Máte-li doma schody, noste do nich štěně, dokud je to pro vás fyzicky možné. Štěně se po nich naučí chodit samo tak či tak, ale neustálé běhání nahoru a dolů může mít špatný vliv na vývoj jeho kostry. Pokud už se stane nošení v náručí fyzicky nemožné, dbejte na to, aby pes schody scházel a vycházel aspoň pomalu a opatrně.
Dbejte na dobrou kondici svého psa. Štěně bývá žravé a není od věci mu zvýšit dávku během období vývinu, ale udržujte jej v atletické kondici, aby mu nadváha nezhoršila vývin pohybového aparátu. I dospělý pes se v atletické kondici cítí pohodlněji než pes při těle. Neberte si k srdci názor, že tlustí psi prostě jedí lépe. Jde psa krmit kvalitně i tak, aby neměl nadváhu.
Při komunikaci se psem dbejte na správnou intonaci. Snažte se, aby chvála zněla opravdu jako chvála a to samé platí pro trest a korekci. Vyvarujte se monotónnímu hlasu a snažte se se psem komunikovat srozumitelně nezávisle na tom, jak se na vás budou dívat lidé na ulici.
Jistotou v životě psa jsou rituály. Jak a kde tyto rituály zavedete už je na vašem uvážení, ale je důležité, abyste tato rozhodnutí dělali vědomě i vůči vašim vlastním potřebám a možnostem, nikoli jen protože je to potřeba pro psa. Pokud si smyslem rituálu nejste naprosto jisti, hrozí, že jej nebudete mít tendenci dodržovat.
Nenechávejte psovi plnou misku neustále k dispozici (narozdíl od vody, tu musí mít k dispozici vždy a všude) a krmte úměrně věku a fyzické kondici v pravidelných dávkách.
Pilířem správně vychovaného psa je důslednost. Mnoho lidí na začátku podlehne tomu, že mají doma malé štěňátko, které je velmi roztomilé a přece ještě malé, a poté mají problémy s kázní u dospělého psa. Čím více práce uděláte s mladým psem, tím jednodušší to spolu budete mít v jeho dospělosti.
Nepodceňujte socializaci. Nedostatky způsobené v mládí se pak v dospělosti těžce a dlouho napravují. Vyjděte i ze své komfortní zóny a socializujte se společně tak, aby případný nezvyk na různé situace neomezoval váš společný život v budoucnu.
Socializace není nutná pouze u mladého psa. Je to celoživotní proces, během kterého budete psa navykat novým vjemům, a na ty známé mu upevňovat správný přístup.