PRVNÍ POMOC
V Za zpracování děkujeme naší MVDr. Tereze Doležalové ❤️
1. DŮLEŽITÉ KONTAKTY, PŘÍPRAVA
Při registraci štěněte u veterináři si zjistěte, jak/jestli drží pohotovostní službu, případně kde jinde v nejbližší dojezdové vzdálenosti pohotovost drží.
Ať už jdete ke svému veterináři, nebo potřebujete využít služeb jiného, snažte se vždy volat předem.
Pokud jedete někam na dovolenou či výlet, zjistěte si dopředu dostupnost veterinární péče v dané lokalitě.
Mějte v telefonu uložená všechna potřebná čísla (Záchranka, Veterinární toxikologická databáze Vettox, toxikologie Praha 224 919 293, 224 915 402), příp. aplikaci Zvíře+.
Zajímejte se a vzdělávejte se, jsou různé weby/sociální sítě, např.: Vet learning, plusvet, uveterinarky.cz.
Zvykejte svého psa na manipulaci doma i v cizím prostředí. Sahání na packy, ouška, koukání do tlamy, hlazení bříška, dotyk na pohlavních orgánech. Domluvte se s vaším veterinářem, jestli můžete v rámci tréninku občas zajít do ordinace, aniž by se dělalo cokoliv jiného jak pomazlení + pamlsek. Běžte se na veterinu jenom převážit. Čím víc z tohoto pes bude znát, tím jednodušší vše bude, když bude potřeba řešit akutní problém.
2. KLINICKÝ STAV PSA
Dobře poznejte svého psa – jak vypadá, když je zdravý. Pak budete umět racionálně rozlišit změnu stavu. Vždy když si nejste jistí, tak není nejmenší problém zavolat na veterinu a poradit se, jestli to zvládnete ještě doma, nebo je lepší raději přijet.
V rámci základního vyšetření vždy zvládnete spočítat dechovou frekvenci. V klidu u dospělého psa je to 10-30 nádechu/min. Pokud vlastníte teploměr, můžete změřit rektální teplotu psa, u dospělého je to 37,5-39,0 °C. S tepovou frekvencí už je to horší, lze měřit poslechem srdce či pohmatem tepen, u velkých plemen je to 60-120 tepů/min.
Dále napíšu pár bodů, které sledovat, na které se vás pak mohou při odběru anamnézy na veterině zeptat.
V základu je to příjem jídla a tekutin, pravidelnost, množství a vzhled při močení a kálení, kašel, svědění, výtoky, kulhání, předešlý pobyt v zahraničí, u fen fáze pohlavního cyklu, tj. kdy naposledy fena hárala, pravidelnost a délka hárání. Dále pak takové detailnější údaje jako je vědomí, reakce na oblíbené předměty, viditelná bolest, agresivita, barva sliznic (dásně/oči), způsob dýchání, otoky, suchost sliznic.
3. OČKOVÁNÍ, ODČERVENÍ, OCHRANA PROTI PARAZITŮM, REGISTRACE
První série očkování (primovakcinace) probíhá ve třech termínech za sebou v rozestupu 3-4 týdnů. Poté se pes znovu očkuje (revakcinuje) 1x za rok. Termíny si hlídejte v Pet Pasu nebo si je dejte do kalendáře. Složení každoroční revakcinace může být různé. Dále jsou nepovinné vakcíny, jako např. Tetanus. O vhodnosti a vakcinačním schématu se pobavte s vaším veterinářem.
Štěňata odchází do nových rodin 3x odčervená. Poslední odčervení je tabletou, která zaručuje ochranu proti blechám a klíšťatům. Tato ochrana je oficiálně na 6 týdnů, ale odvíjí se od váhy. Takže u štěňat je často toto období kratší, protože vyrostou z váhového rozmezí podané tablety. Do půl roku doporučuji odčervovat 1x měsíčně, poté přejít na odčervení 1x za 3 měsíce. Dále záleží, jak moc vám kde, co budou žrát a olizovat, ale minimálně 1x za rok si při očkování vezměte u veterináře i tabletu na odčervení proti vnitřním parazitům. Další možností, jak hlídat/řešit odčervení proti vnitřním parazitům je každé 3 měsíce posbírat vzorek trusu na koprologické vyšetření a donést ho na veterinu. Odčervení pak probíhá na základě koprologického nálezu. Pokud je vyšetření negativní – v trusu nebyli nalezeni žádní parazité, tak není potřebné psa odčervovat.
Ochrana proti klíšťatům je možná ve více formách. Najděte si tu nejvhodnější pro vás a vašeho psa, po konzultaci s vaším veterinářem. Co se ale občas zapomene zmínit je, na jakém principu funguje ochrana pomocí tablet, které pes sní. Účinná látka zůstane přítomná v organismu-v krvi. Klíště se přisaje na psa a s krví se do něj dostane i ta účinná látka, která klíště usmrtí, klíště poté uschne a samo odpadne. K úhynu klíštěte dochází do 24 hodin po přisátí. To může majitelé mást a děsit, že vždyť klíště se přisálo, takže psa mohlo nakazit. K přenosu infekčních nemocí, které klíšťata přenáší, ale dochází až po 24 hodinách od přisátí. Takže díky tabletě klíště umře dříve, než může dojít k přenosu, tedy psa nenakazí.
Pes k vám odchází s Pet Pasem – evropským cestovním průkazem pro zvířata. Ten je registrován v evidenci Pet Pasů na Sáru. U svého veterináře požádejte o přeregistraci pasu.
Od 1.7.2026 je povinnost evidovat psa v Centrálním registru psů (CEP). Pes odchází registrovaný, při odchodu bude přeregistrovaný na nového majitele. V momentě, kdy váš veterinář naočkuje psovi vzteklinu, požádejte ho, aby tuto aktualizaci provedl v CEP. Tento úkon by měl být, na rozdíl od registrace, již bez poplatku.
4. BEZPEČNOST A PREVENCE
Vaším hlavním úkolem pro dobré zdraví a bezpečnost psa je schopnost předvídat. Tedy zabránit vzniku nějakého zdravotního problému.
Bezpečné hračky – i když na to může mít pes jiný názor, klacek pro něj není vhodná hračka. Nechcete ho mít zapíchnutý ani v tlamě, ani aby projel skrz celého psa. Třísky obecně rády v těle cestují, takže zbytek klacku zapíchnutý v tlamě nebo pod kůží umí udělat velkou neplechu, Míčky jsou vhodnější takové, které jsou připevněné na šňůrce. Při krmení BARFem pozor na množství a typ kostí. Vařené kosti nejsou vhodné, celá (tedy nepůlená, s kulatým otvorem) morková kost se může seknout na čelisti vašeho psa (to že šla psovi nasadit na čelist neznamená, že jde lehce sundat). Paroží i když se uvádí jako vhodné pro okus/čištění zubů, tak opravdu vhodné není, zoubky se na něm rády lámou.
Znovu tedy zopakuji, že pro bezpečnost je důležitý trénink veškeré manipulace. Umět psa správně zafixovat. Aby pes znal a toleroval náhubek. Snížíte tam pak možnost vzniku jakékoliv negativní reakce.
Čévéčka jsou specifická, někteří veterináři mají bohužel občas automaticky negativní přístup. Nenechejte se odbýt, trénujte, přesvědčte je, že i čévéčko lze zvládnout a může s ním být dobrá spolupráce. Jen to chce více času, klidu a práce. Není problém i u nich pracovat na možnosti ošetření se souhlasem.
5. PRŮJEM A ZVRACENÍ
Co je důležité pozorovat u průjmu? Četnost, konzistenci (kaše nebo voda), přítomnost krve či parazitů, hlen, zápach.
Jako první pomoc je vhodné nasadit dietu, léky na průjem + probiotika pro obnovení střevní mikroflóry. Více o lécích viz popis obsahu lékárničky.
Co je důležité pozorovat u zvracení? Četnost, obsah krmiva, přítomnost krve, jestli psovi jde vůbec vyzvracet se. U přetočení žaludku (GDV) se pes snaží zvracet, ale nezvrací, jdou z něj pouze sliny v husté pěně.
Dále je potřeba se ujistit, jestli jde vůbec o zvracení. U něj pozorujete prvotní navalování (psovi se stahuje břicho, pes je předkloněný, může u toho chodit) a poté aktivní děj zvracení, kdy pes při něm používá i břicho, někdy pumpuje. Pokud pes jen z ničeho nic vyvrhne vodu nebo část potravy, může jít pouze o pasivní děj, tzv. regurgitaci. Pokud se to stane výjimečně, tak se není čeho obávat. U opakované regurgitace je potřeba vyšetření u veterináře.
I jednorázové zvracení lze řešit v domácích podmínkách. Po zvracení je třeba sebrat nejen potravu, ale na 2 hodiny i vodu. A nasadit dietu.
U obou stavů je třeba pozorovat celkový zdravotní stav psa a jestli nedochází k dehydrataci. Pokud jsou oba stavy četné, nebo trvají moc dlouho a domácí terapie nezabírá (nedaří se průjem vyřešit a trvá už 1 týden, i když je pes jinak v pořádku), je nutno vyhledat pomoc veterináře.
A co si představit pod pojmem DIETA? Hlavní je, aby potrava byla dobře stravitelná, podávaná pravidelně v menších dávkách, vícekrát za den. Pokud krmíte granulemi, můžete jimi krmit i dále, ale pro lepší stravitelnost je můžete třeba půl hodiny dopředu namočit v teplé vodě. Můžete přejít na vařenou stravu – libové kuřecí/krůtí maso s rýží, příp. mrkví, vše uvařené do měkka – až kaše. Takže ne sypká rýže, jak byste si udělali pro sebe. V případě krmení BARFem je vhodné zase zvolit méně tučné maso, přílohu rýži/rýžovou kaši a vynechat vnitřnosti a kosti.
6. PŘEHŘÁTÍ
Nejčastěji k němu dochází v létě, nemusíte to být jen na přímém slunci, ale při vysokých teplotách nejsou vhodné ani dlouhé/náročné procházky v lese ve stínu nebo celodenní plavání. V případě přehřátí umístěte psa na nějaké chladné, klidné místo – venku do stínu, na hlínu, doma na chodbu na dlažbu. Doma mu můžete zapnout i větrák, aby proudil vzduch. Pokládejte ručník/hadru namočené ve studené vodě na spodek tlapek, do třísel a na tlamu. NIKDY nedávejte studený mokrý ručník psovi na záda a na břicho, přehřátí tím akorát zhoršíte! Zajistěte psovi dostatek vlažné, ne studené vody, kterou by měl pes přijímat pomalu, v menších dávkách. V případě zvracení či výrazného vodnatého průjmu, nebo pokud se stav psa nebude lepšit, vždy vyhledejte veterináře.
7. OTRAVY A ALERGIE
U obou případů je důležité odlišit, zdali nastanou po pozření látky, po jejím kontaktu s kůží či sliznicemi, nebo po vpichu či kousnutí.
Po pozření je nejlepší do 1-2 hodin vyvolat zvracení, aby se zabránilo dalšímu vstřebávání toxické látky. Ne všechny látky se smí nechat vyzvracet z důvodu leptání sliznice jícnu, zde je potřeba nechat obsah odsát na veterině. V domácích podmínkách lze vyvolat zvracení peroxidem, ale ten se s některými látkami nesmí smíchat kvůli horším reakcím v žaludku. Proto pokud víte, o jakou látku se jedná, doporučuji zavolat na toxikologii v Praze, kde vám poradí další postup, případně jaký protijed by bylo vhodné podat. Vyvolání injekcí nebo očními kapkami na veterině je jistota, a když budete mít vzorek nebo obal, vezměte je s sebou.
Při kontaktu je důležité postižené místo opláchnout velkým množstvím čisté vody. Zabraňte psovi lízání, aby látku nedostal i vnitřně. Vypláchněte mu tlamu čistou vodou.
Po vpichu od zvířete se ujistěte, že nezůstalo zapíchnuté žihadlo, případně ho vyjměte. Místo můžete vydezinfikovat a poté přikládat chladivé obklady, či namazat gelem proti svědění (ale ať ho pes nelíže).
S nejčastějšími případy otrav se doporučuji seznámit na VETTOX. Je tam i seznam běžných pokojových rostlin toxických pro zvířata.
Na alergické reakce, zejména po hmyzím štípnutím lze pro léčbu otoku použít lidské antihistaminikum viz obsah lékárničky. Pokud váš pes nebude reagovat na antihistaminika a alergická reakce nemizí, je nutno jet na veterinu.
8. KRVÁCENÍ A RÁNY
Zástavu krvácení vždy provádět pomocí tlakových obvazu – zmáčknout či na pevno přivázat gázu (ideálně, ale jinak cokoliv, co máte po ruce) v místě krvácení. Škrtidlo se v dnešní době používá výjimečně, při masivním tepenném krvácení. Pokud ho použijete, tak ho nikdy nesundávejte! Sundání musí být vždy pod dohledem veterináře.
O ránách by toho šlo psát moc, takže jen stručně základ. Vše nutno udržovat v co největší čistotě – očistit od špíny, oplach fyziologickým roztokem, dezinfekcí. Výrazně doporučuji ostříhat/oholit chlupy v okolí rány, čím víc, tím líp. Na začátku je třeba u ran udržovat nějaký stupeň vlhkosti (vlhké hojení), aby se mohly odspoda hezky hojit a nevznikala velká jizva. Je nutno aplikovat tedy gel a vázat. Po primárním zahojení už lze hojit otevřeně, na sucho.
Na zraněné packy je kromě obvazu fajn použít i psí botička, nebo dočasně aspoň ponožka – tu nastřihnout a zavázat.
9. TRAUMATA
(Auto)nehody, zlomeniny, pády. Zajistit zvířeti klid, manipulovat s ním co nejméně a opatrně, omezit pohyb, zafixovat končetinu. Vždy nutné nechat vyšetřit na veterině, i když vy nic nepozorujete. Možné skryté krvácení.
V neposlední řadě – v případě jakýchkoli dotazů se nás neváhejte zeptat